pondělí 28. února 2011

Konečně

.. konečně si mohu pohodlně sednout do proutěného křesla, udělat si pohodlí, vychutnat voňavé espresso nebo sklenku lahodného vína a hlavně, hlavně se začíst..
LA BELLA TOSCANA...  další z krásných počinů mé milované autorky Frances Mayes. Úžasné pokračování oblíbené knihy " Pod toskánským sluncem" vypráví tak poutavě a důvěrně, že jste to najendou Vy sami, kdo osazuje zahrady Bramasole, projíždí Sicilii, vaří a peče všechny ty italské dobroty, nasává historii a......

úryvek z přebalu knihy:
.. Doma v Kalifornii si často říkám, že čas je jako dětská obruč, která nám neustále krouží kolem pohupujících se boků, my však stojíme téměř nehybně na jednom místě. Nejradši bych tuhle zemi políbila za to, že se zde necítím být lapena v onom místě, kde minulost uhlodává z budoucnosti, ale že si vychutnávám luxus dlouhých dní, kdy si mohu jít natrhat do košíku švestky dozrálé pod mocným kotoučem středozemního slunce. Blíží se konec století a my neustále prožíváme něco nového! Po osmi letech v Itálii jsme pořád malé děti. Jaké štěstí.

pátek 25. února 2011

Bavorské vdolečky, koblihy a masopust .-)

tuto sobotu je u nás masopust, přiznám se, že nepatřím právě k jeho příznívcům, ale budiž...
trocha té masopustní zábavy neuškodí a hlavně si smlsnu na koblihách .-)

..z dětství si pamatuji na výborné, obrovské koblihy, obalované v cukru. Ty dělávala vesnická babička Anna z maminčiny strany a pak na výborné, menší bavorské vdolky s povidlama a zakysanou smetanou nebo šlehačkou od městské babičky Anny z tátovy strany. Našla jsem úžasný recept, který se skutečně vyrovná těm babiččiným bavorákům. Určitě vyzkoušejte. Já to už udělala a jsou vážně mňamózní! 

a zde již v mém podání


  Na zítřek jsem se však rozhodla pro klasické, chutné koblihy. Dělala jsem již různé recepty, musím říci, s úspěchem, jenže myslíte, že jsem si poznamenala receptík nebo zdroj??? No jasně, že NE! hihihihi Takže jsem vyťukala do googlu KOBLIHY a tady je:
recept na KOBLIHY

právě dopečené na zítřejší masopust

Když se koza prská..

ocasem si mrská... to se říká a tak to také má být! Jenže to by asi nebyla naše koza Roza, kdyby nemusela mít něco extra. Dlouho jsme čekali a už nám bylo divné, že se kozenky neprskají, beran Tadeášek na ně sice skákal, ale po vrtění ocásku a znatelného hlenu ani stopa. Už jsme se pomalu smiřovali s tím, že kůzlátka letos nebudou, ale minulou sobotu odpoledne přišel statkář Ládík s úsměvem od ucha k uchu a vítězoslavně mi sdělil: Rozina se prská!!! :-)) Jupííí, pojedeme za kozlem! Záhadou nám bylo, že nemrská ocáskem a ani nemečí jak by správně měla. Nevadí, domluvili jsme návštěvu u kozla Filipa. Filip je nádherný statný kozel BURSKÝ. Masné plemeno a má úžasné dlouhatánské rohy. V neděli ráno jsme milou Rózu naložili a vyrazili na námluvy. Jenže co to. Filip si naší krásky ani nevšiml a stále se chtěl vrátit do svého haremu cca. 20- ti koz, které měl to potěšení obšťastňovat. Asi byl moc zmlsaný, nebo pochopil, že jak koza nemrská ocasem je to stejně k ničemu. Po dlouhém přemlouvání, jsme bez skoku milou Rózu naložili a jeli za dalším nápadníkem, kterého nám Filipova majitelka doporučila. Dorazili jsme do místa, kde stála maringotka, plot nikde, navolno se zde pohybovaly 3 pouliční směsky samozvaných Špiců a jeden ostrý vlčák co nám hrozil, že pokud vstoupíme na pozemek, je s námi amen! V pozadí toho všeho jsme viděli hnědého kozla, který jak nás spatřil, začal radostí řvát. Ládík se přes vlčáka dostal k maringotce, kde setrval asi desetiminutovým voláním na majitele. Ten po delší době vylezl. Vychrtlý, zarostlý, (ne)prací znavený človíček, který žije jak žije.. ( no comment)... vyvedl hnědého, českého kozla. Bezrohého. Ou jééé tomu se Rozinka líbila velice. Jenže Rozině se prozměnu nelíbíl ON! Vykopávala, lítala jak zběsilá, uhýbala... prostě po 20.-ti minutách jsme to vzdali, milou kozu naložili a jeli domu bez skoku s tím, že snad za 3 týdny ... to klapne .-) Tak nám držte palce .-)

úterý 22. února 2011

Vzpomínky... "Záskok"

v rukávu mám pár úsměvných vzpomínek, které dávám k dobru při různých posezeních. Nedávno se mě Sylvinka v komentářích ptala kdo všechno stojí za tou prací kolem statku a zvířat a já si vybavila moment, kdy jsme jeli s panem L. na dovolenou k moři a poprvé a NAPOSLED požádali rodiče, aby se nám o hospodářství postarali. Můj tatík, který samozřejmě všechno zná a VÍ NEJlíp dělal, že poslouchá naše rady - příkazy, ale jak jsme pochopili při návratu, skutečně to jen dělal

Všimněte si tedy 4 základních rozdílů:
  • Tvrdý chléb namočíte do kýble s vodou a až se rozmočí, dáte ho husám
  • Tyto dveře u výběhu jsou provizorně přidělané, ale NIC s nimi nedělejte, jinak by ovce utekly do sadu a ožraly stromy!
  • Ovcím mimo jiného dejte tuto připravenou homoli soli na lízání
  • Krmení pro slepice... atd.. atd....
  • Tvrdý chléb namočili, ale nedostaly ho husy, nýbrž OVCE!!! Tímto ještě jednou děkuji Bohu, že se ovce nenafoukly a byly zachovány, DĚKUJI!
  • Dveře u výběhu podle tatínka ovcím překážely, nemohly do sadu a tak je raději odstranil ÚPLNĚ!... Stromy nám časem odešly, jelikož ovčí nátlak v podobě vyholení kmenů, fakt nezvládly!
  • Co je v tom kýblu s vodou, mami? Tam jsem rozmočila tu homoli soli pro ovce jak jste říkali, že jim to máme dát!
  • Ještě, že nerozumím řeči slepičí....kdo ví, co bych se všechno dozvěděla, že pane kohoute .-)
KRÁSNÝ DEN SLUNÍČKA



neděle 20. února 2011

Sobotní ráno...

probudili jsme se do bílého, mrazivého rána. Voda v pítkách rychle zamrzá a musí se častěji doplňovat. Všichni se již těšíme až uvidíme ZELENOU barvu trávy a husy s kachnama se nemohou dočkat  cachtání a koupání v rybníčku. Zatím si můžeme o slunci nechat jen snít... nač asi myslí ta naše milá havěť a kozenky s beranem???
snídaně


celý sad je pod sněhem, všude jen bílo a bílo
Rouzí sleduje slepice a husy s kachnama
určitě mají něco lepšího naž JÁ méééé





sobota 19. února 2011

Naše 1. fotokniha "NA FARMĚ"

Miluji fotografie,
v době laptopů však trochu zapomínáme na skvost fyzických fotek, listovat si albem, držet je v ruce a né jen virtuálně na monitoru. Není divu, že jak jsem zaslechla o FOTOKNIZE hned jsem zatoužila si ji vytvořit. Hlavní důvod, který mne k tomu vedl, bylo: udělat radost rodičům, kteří právě díky laptopům už nemají moc šancí si naše fotky prohlížet. Začínala jsem se základním počtem stran, ale nakonec jich má naše kniha " Na farmě"  celkem 58 :-) A to se ještě pan L. cítil dotčený, že nevyšly stránky na zabijačky hihihi
Slibuji, že v příští knize budou i zabijačky miláčku, protože tohle jistě není naše poslední .-)
malá ochutnávka:



Králík na divoko se špenátem a sladká tečka

Dnes se s Vámi podělím o králíka na divoko, je to mé jedno z nejoblíbenějších jídel. Jedno, proto, že jich je skutečně velká řada :-)) Králíka na divoko dělám samozřejmě na divokém koření, česneku, trochu jalovce, bobkového listu a hlavně rozmarýn. K tomu domácí bramborový knedlík a špenát. Jako dítě jsem špenát nesnášela, ale pan L. mě naučil variantu se šlehačkou a od té doby neznám nic lepšího .-) .. tak dnešní obídek je tady...

a protože je víkend a já jsem mlsná koza
je tu i sladká tečka s kávou
v podobě rychlého, mandarinkového koláče z TUPERWARE
jistě ho znáte, pokud ne, ráda uvedu recept



DOBRÉ CHUTNÁNÍ



pátek 18. února 2011

Slevy, slevy, slevy

stává se Vám, že když něco konkrétního sháníte, nemůžete a nemůžete na to narazit a někdy jdete koupit třeba jen maličkost a BINGO.. copak to tu  mají .-)
Já si šla vybrat maličkost pro radost... a toto je mé BINGO...  



Slavíme..

dnes jsme se probudili do bílého rána, dvůr i okolí statku jsou pod sněhem a stále padá a padá
co se divím, vždyť je únor... únor bílý, pole sílí
tak co bychom chtěli, že :-)
Ano je únor, včera bylo 18. února a já udělala poslední zkoušku
jupíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí
mám hotový ZS
a můžeme tedy
slavit
.-)

neděle 13. února 2011

Krásné nedělní dopoledne

..chtěla jsem psát ráno, ale při pohledu na čas... :-) v každém případě jsem den začala dobrou kávou a štrůdlem....

šálek pro mého mužíčka

a pro mě v jahůdkovém .-)

..... malinko mě ještě bolí hlava po včerejší noci, byli jsme na Vepřových hodech, řízky byly nejlepší  .-) skvělá  muzika, hráli všechny žánry a já nedopatřením skončila  na zemi.. haháááááá to je tak, když je na parketě přelidněno a vy prostě zakopnete o něčí nohu a skočíte šipku do kruhu tanečníků, pan L. okamžitě zareagoval a v rychlosti mě zvedl takovým švihem, že to snad i mohlo vypadat jako připravené číslo hahahahaáááááááááááá V každém případě mě to pobavilo na hodně dlouho, až na naražené koleno, které dnes sakra cítím...
Doufám, že VY jste na tom lépe :-)
půjdu si dát šumivý acylpirín a začnu se učit na poslední zk. .-)
KRÁSNOU NEDĚLI


sobota 12. února 2011

Dvouroční kalendář

dostala jsem milý dárek v podobě kalendáře. Je úžasný díky svým překrásným fotografiím a odlišuje se od ostatních tím, že je hnedle dvojjazyčný a medle na dva roky :-)
že by to byl krtek z kalendáře co u nás rejdil po zahradě???
je to u nás samý krtinec

Mějte se báječne milé blogerky,
trochu se nám zatáhlo, počasí si postavilo hlavu, ale my si to krásné najdeme vždy a všude, že .-)

středa 9. února 2011

Radost od maminky

Krásný večer milé blogerky,
nejdříve Vám všem moc chci poděkovat za krásné komentáře, které mi dělají velikou radost



dnes mám toho ještě dosti před sebou, hlavně tu na mě volá kopice nevyžehleného prádla, uvidíme, uvidíme zda bude vyslyšena hihihi
ale než se půjdu věnovati domácnosti, ráda bych vám ukázala poklad v podobě českého skla, které má moje maminka po babičce a nyní mi s ním udělala takové malé překvápko
:-)
škoda jen, že se časem někde ztratil uzávěr ze džbánku



úterý 8. února 2011

Nedělní kachýnka

myslím, že není třeba psát recept na kachnu, knedlík a zelí :-)))
ale jelikož jsem ji avízovala v podobě nedělního obědu a v ruce jsem měla celý víkend foťák
TAK 
tady je
:-))

pondělí 7. února 2011

Víkendová všehochuť..

aneb, když vezmu do ruky foťák ... .-)

přesně tak sluníčka.. víkend byl plný slunečních paprsků, sníh už pomalu slézá i u nás ve dvoře, vylezly krtince, prosvítá něco nazelenalého :-)) tráva se tomu ještě říkat nedá :-)) ale první poselství jara se už ozývají... vím, vím.. ještě je brzy... ale i tak děkuji za první náznaky, první polechtání... a tak jsme si ho pěkně užívali i my s panem L. a zvířátky .-)
                                                        na procházce.. sníh stále ještě někde leží
na stejné louce.... a už bez sněhu .-)
                                                                          hra s páníčkem

a zase sníh

i s Montym

pak následoval odpočinek na zápraží chalupy, kde krásně pražilo slunce

když se slunce schovalo, přemístila jsem se do kuchyně k učení :-)


myslíte, že toto vše + ještě jednou tolik co mi leží v kanceláři,
 vstřebám za 3 dny ke zkoušce? hihihi

Raději se půjdeme podívat za živými originály .-)
 
sledujete, jo... zvědavá Rozina

a ještě vás vezmu za ovečkama .-)


Amir se zamiloval do králice :-)

Krásný večer, milé bogerky
doufám, že se máte pohodově