čtvrtek 6. února 2014

Sníh...

.. ještě ho u nás leží dosti.
Mášenka se konečně přestala hárat a my všichni mohli vyrazit na společnou procházku a užít si ho.

Fleku po vylínané srsti naší Máši, si nevšímejte, to si jen myslela, že už přijde jaro.
A zatím napadl sníh :-o  





Když jsem nafotila hafo fotek mých miláčků, požádala jsem pana L. :
 " Vyfoť mě taky s Mášenkou"
:-)
 Nahoře na mě kouká co to dělám, to jsem na sebe chtěla upozornit vitím..
Kdybych tušila co bude předcházet naší společné fotografii - dole, radši bych fotila jen já..
Z bezpečnostních důvodů vodíme Mášu na stopovačce, kterou má zacvaklou za horolezeckou karabinu. Když jsem si jí pro foto přitáhla k sobě, nedopatřením se mi část ruky mezi palcem a ukazováčkem dostala právě mezi nos a zámek karabiny a hned secvakla. Mezitím co jsem se marně pokoušela karabinu rozevřít a ta mi vytlačovala pěkné kolečko do kůže, zahlédl Amir srnky, za kterými vypálil. 
Pan L. řval povel: " AMIRE ZPÁTKY!" Já řvala: " Ládíku POMOZ MI!!" a pevně držela Mášu, která chtěla následovat Amira a mně hrozilo, že si vezme s sebou i kus mého masíka..
Amir v trapu, Pan L. strčil otevřený foťák do kapsy a zaklekl mi pomoci. Konečně svoboda.
Pan L. dál přivolával Amira, který právě následoval srnky kolem kobyl. Já si chladila ruku ve sněhu, jediná Máša v klidu koukala co se vlastně děje. 
Když už pan L. chválil navrátivšího se Amira, všiml si, že foťák.. nový foťák leží otevřený ve sněhu.
Samozřejmě celý mokrý, sníh všude.
Zkušební foto - v mlze!

Doma naštěstí pomohl fén.

UF

a nám zůstala další vzpomínka na jednu z mých kalamitek, kterou mi ještě chvíli bude připomínat vybarvený ráček




Doma jsem pak udělala něco na zub.
Rychlochuťovky z listového těsta.
Každý zná..

tentokrát jsem si vybrala sladkou variaci s cukrem, máslem a skořicí a slanou ala pizza..  se slaninou, parmazánem a pizza kořením





Krásné dny, plné radosti a úsměvných prožitků..

***Susie***

14 komentářů:

  1. Krásná reportáž z vašeho okolí a k tomu s dramatickou zápletkou, která naštěstí, pro tebe, dobře dopadla:-) Jen si říkám, jak takové obry ty, lehká váha :-) můžeš zvládat. Měla jsem boxera a ten, když se rozhodl, že bude houfovat kravské stádo, musela pustit, nebo bych mu dělala sně v zápřahu:-D Asi jste ve ve vyšší nadmořské výšce,že máte ještě tolik sněhu? A co štěňátka?
    Přeji ti krásné dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renatko, bylo štěstí, že jsme nikoho nepotkali, to by mě pak Máša chránila a byla by pro mě k neudržení, takhle sice sledovala Amira, ale pochopila, že má zůstat u mě :-) Dnes už nádherně svítí slunce :-) věřím, že i u nás už to roztaje a přijde jaro :-) Štěňátka - ? Nemyslíš selátka? To je bohužel smutný příběh...♥

      Vymazat
    2. Ano myslela jsem selátka, jak se člověk snadno překlepne:-)

      Vymazat
  2. Zuzi doufám,že ruka už tolik nebolí!Já našeho Atilu těžko zvládám,tedy po pravdě vůbec,když se rozhodne prostě jít:-)
    A to je jenom doga:-)Krásné fotky a krásní psi!Moc zdravím Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věruško :-) děkuji za optání, ruka už nebolí a flíček zmizí časem :-) No.. člověk musí dodržovat určitá pravidla, aby psí miláčci respektovali a poslouchali, ale jen s láskou, pochopením - proč tak pes činí a hlavně bez agrese.. Věruško jako holka bylo mé veliké přání.. mít černou dogu, jeep a jezdit po světě :-) Krásné dny Ti přeji ♥

      Vymazat
  3. Zuzanko nebýt Tebe, tak ani nevím jak vypadá sníh :-)) U nás nic ;) Nádherné fotky, krásná rodinka ;-) A Máša, ten její pohled, hravý, krásný.
    Jsem ráda, že vše dopadlo jen a jen dobře, takové dobrodružství pro jednu fotku... ale hned si na to všechno vzpomenete, co se dělo při vzniku této fotky :-)

    Pusinku ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leničko :-) tenhle její pohled miluju :-) vždy mě tak rozesměje :-)♥ ona je takové veliké dítě :-) Krásný den, zlatí♥

      Vymazat
  4. Prima reportáž, ještě že to dobře dopadlo:-))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  5. Máša je nejspíš "na větvi"z toho počasí a tak to takhle dopadlo.Tedy-aúúúúúúú,naskočila mně husí kůže,když jsem to četla.Nechci si ani představit,že by se vydala rychlostí blesku za Amirem...Já tě obdivuji.Ne jenom,že nám to tady popíšeš,že se vlastně tak moc nestalo!Ty s tou rukou jdeš péct dobroty,že by mohly z fleku na nějaké kulinářské focení...:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stellinko♥ :-) ono to opravdu bolelo hlavně při secvaknutí :-) pitomý pocit, když se ti karabina zajíždí a zajíždí do kůže a nemáš sílu jí roztáhnout.. hihihi, ale pak už to bylo OK.. jen to štípalo .-) a dobroty.. s listovým těstem to jde jedna 2 :-) ♥ Jinak Mášenka, já už mám pocit, že ta je na větvi ze všeho.. a já snad ještě víc z ní, když vidím co zase zdemolovala uááááááááááááááááá.. nebo snad už i hahááááááááááááááááááááááááááá :-) :-o Asi si myslí, že se nudíme a tak nám vytváří nové a nové nutnosti k rekonstrukcím.. :-D KOZA JEDNA!

      Vymazat
  6. Zuzi umím si představit tu bolest,chlupáči jsou ale nádherní.tak je jim snad odpuštěno :-) ...Šárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárinko :-) JE :-) vždy tak po 2 sekundách hahahááá a za tohle jsem si mohla sama :-) Krásný den♥:-)

      Vymazat
  7. Zuzi, hlavne, že to dobre dopadlo, prst celý, Mášenka nezdrhla i Amir sa vrátil, foťák v poriadku, tak to bola nakoniec pohoda :-)
    Po zasnežených poliach u nás ani stopy, horšie je, že začína byť sucho...
    L

    OdpovědětVymazat

♥ Děkuji za návštěvu ♥